Vyšetření Homocysteinu

Homocystein objevil de Vigneaud v roce 1932 a popsal tuto látku jako toxickou aminokyselinu. Zdá se být proti přírodě, že v buňkách neustále vzniká látka, která je ve zvýšeném množství toxická.

Nejčastěji je zvýšená hladina homocysteinu díky civilizačním změnám ve skladbě stravy! Jde o tak rozšířený jev, že postihuje v nějaké míře prakticky veškerou dospělou populaci a značnou část dětí a mládeže.

Poruchou v nitrobuněčné metabolizaci vzniká v krvi zvýšená hladina homocysteinu, který je toxický a má přímý vliv na poškození enzymů, poruchy biochemických procesů, vznik volných radikálů, neurotoxicitu, poruchy imunity, genové mutace a další.

Objevování významu homocysteinu začínalo nenápadně: Po roce 1962 přiznali lékaři této aminokyselině účast na vzniku vzácně se vyskytujícího vrozeného metabolického onemocnění homocystinurie. Po rozluštění této hádanky přišel Američan McCully s nápadem, že mezi patologicko-anatomickými nálezy v cévním řečišti u předčasně zemřelých mladých lidí s touto genetickou poruchou a mezi změnami v cévách starých lidí je nápadná podobnost.

Vypátral důkazy, že vyšší hladina homocysteinu je spojena s rychlejším rozvojem tepenné aterosklerózy a její tromboembolických komplikací a zformuloval homocysteinovou teorii aterosklerózy. Lékaři ji na velkém setkání Univerzity v Massachusets v roce 1976 nepřijali a jejich odmítání se rozšířilo do Evropy a trvá dodnes. Celá disertační práce by se dala napsat o psychologických a filozofických příčinách tohoto nezdůvodněného odmítání. Jsou i příčiny ekonomické, a ty jsou zajímavější jako důvod proč již s homocysteinem nepracuje celé zdravotnictví a proč se tyto poznatky nevyužívají ku prospěchu desítek milionů lidí na celém světě.

S dalším postupem zkoumání homocysteinu se objevily práce, které ukázaly, že škodlivé působení vyšších hladin homocysteinu v lidském těle se projevuje i v dalších klinických oborech mimo kardiologii. O tomto lékařském oboru lze říci, že homocystein odmítá jako jeden muž. V roce 2000 byl rozsah poznatků takový, že bylo možné rozšířit McCullyho teorii vzniku aterosklerózy a formulovat homocysteinovou teorii vzniku všech civilizačních onemocnění (CCH). To je český přínos tomuto výzkumu.

Postupem času se ukázalo, že nová teorie představuje naprosto konsistentní soubor perfektně logicky provázaných poznatků, mezi nimiž se neobjevil žádný, který by jakoukoli část nové teorie zpochybňoval. I epidemiologická sledování a vývoj zdravotního stavu různých populací daly nové teorii jednoznačně zapravdu. K tomu je třeba si ujasnit:

Postavení jakékoli teorie ve vědecké škále platných hypotéz vůbec nezáleží na vznášených námitkách odpůrců, pokud jim chybí podklad ve vědeckých argumentech. Je zajímavé sledovat, jak silný emocionální náboj mají námitky odborníků proti homocysteinu a teorii civilizačních chorob a k tomu nulovou oporu v poznatcích vědy. Naopak: postavení teorie vzniku civilizačních chorob je určeno testováním tvrdými daty několika tisíců provedených zkoušek. Je jen třeba, aby každý, kdo chce k teorii vzniku civilizačních chorob diskutovat, z nich alespoň něco znal.

Publikované výsledky jsou svědectvím o neotřesitelně pevné platnosti přírodních zákonů, které rozhodují v případě civilizačních chorob o tom, zda člověk onemocní, nebo zůstane dlouho zdráv. Respektování stejných zákonů je určující pro osud nemocného člověka: zda se jeho stav bude alespoň stabilizovat, či se dokonce vyléčí, nebo naopak, že jeho onemocnění bude pokračovat a možná ho i usmrtí.

Nejde o náhodu. Svoji perspektivu vývoje zdravotního stavu si každý může nejen zkontrolovat, dokonce si může i vybrat jaká bude. Jako pomůcka mu poslouží k posouzení tabulka s grafickým znázorněním vzniku a vývoje libovolné civilizační choroby. Do tabulky si lze promítnout účinnost každého léčebně využívaného prostředku. Projekce účinnosti léků, resp. cílových míst, do kterých zasahuje v buněčném metabolismu jejich působení, dovoluje předem určit jejich léčebné výsledky. Lidstvo dostalo možnost hodnotit, zda léky působí kauzálně, nebo symptomaticky.

Těmito lékařskými termíny rozumějme: postihuje lék příčinu (causa) choroby, nebo potlačuje jen některý její příznak (symptom) a příčina zůstává netknutá? Léky, které pacienti vidí v regálech lékáren je zbytečné nálepkovat. Jsou totiž jen tři látky, které se po dodání do těla mohou aktivně zúčastnit dějů přeměny homocysteinu v jeho buňkách a k jejich znalosti není nutná vysoká škola. Tyto tři vitamíny žádná farmaceutická firma do svých patentovaných léků nepřidává.

Všechno souvisí s metabolickou poruchou, která vzniká v lidských buňkách při nedostatku tří vitamínů: kyseliny listové, B6 a B12, nebo v důsledku poruchy v genech. Výjimečně se při jejím vzniku uplatňují i zevní toxické vlivy. Hlavní a nejčastější příčina vzniku metabolické poruchy je nedostatečná dodávka těchto mikronutrientů do buněk. Při ní se přerušuje metabolizace vznikajícího Hcy na další látky; Hcy se hromadí v krvi a začne se projevovat jako toxická látka. Tento stav postihne v životě, dříve, nebo později, každého člověka, který buňkám tyto vitamíny nedodává. Proto se vyplatí hladinu homocysteinu sledovat a cílevědomě snižovat.

V poslední době se podařilo rozpoznat, že nezáleží jen na množství vitamínů, které člověk pozře s potravou, nebo spolkne v tabletách. Ukázalo se, že o hladině homocysteinu v krvi rozhoduje množství vitamínů, které projde stěnou zažívacího traktu do krve a z ní do buněk. Důvodů, proč stěnou střeva prochází někdy jen malý podíl vitamínů, je víc. O velikosti zábrany vstřebávání se lze přesvědčit laboratorním stanovením hladiny této škodliviny v krvi.

Homocystein je třeba vyšetřovat dvakrát v odstupu 8 týdnů. První vyšetření nesmí být ovlivněno předchozím braním vitamínů, protože má dát obraz o předchozím životě člověka a velikosti jeho rizika bez ovlivnění poznatky o homocysteinu. Splní-li člověk tuto podmínku je možné u něho určit po šesti až osmi týdnech užívání vitamínů jak účinkují a podle toho mu doporučit další opatření. Nedočkavost s předčasným užíváním vitamínů před stanovením homocysteinu znemožní lékaři hodnotit spolehlivě situaci a poskytnout pacientovi kvalitní rady a doporučení. U osob, které začnou brát vitamíny bez vyšetření homocysteinu také nemá lékař možnost rozpoznat jaký podíl v poruše přeměny homocysteinu hraje porucha v genech a neodhadne jak ji kompenzovat.

Podstata objevu je, že spolehlivý přívod tří vitamínů do buněk zabrání poškozování enzymů, nadměrnému vzniku volných radikálů s poškozováním mitochondrií a vazivových vláken, nedovolí zvyšování cholesterolu a zastaví tak rozvoj dalších poškození organismu, která vyúsťují v pestrý seznam nemocí s tímto společným původem. Patří sem od infarktu, mozkové příhody a dalších nemocí srdce a cév, přes Alzheimerovu chorobu, Parkinsonismus, deprese a další neurologická a psychiatrická onemocnění, ještě nádory, únavový syndrom, revmatická onemocnění a osteoporóza.

Na civilizační choroby je třeba pohlížet jako na nemoci vznikající z nedostatku důležitých látek, které mají přicházet do těla se stravou.