Homocystein (Hcy) ovlivňuje zdraví a výkonnost sportovců

Lékař se vztahem ke sportu, který je zasvěcený do problematiky homocysteinu, má možnost pozorovat, jakým způsobem porucha metabolizace homocysteinu ovlivňuje výkonnost sportovců. Tyto vlivy jsou patrné na každé úrovni provozování sportovní činnosti, nejmarkantnější jsou u vrcholových sportovců. Jejich „vrcholová existence“ je na hladině homocysteinu bezprostředně závislá, a to nepřímo podle principu: čím nižší homocystein, tím lepší výsledky a tím delší vrcholové období.

Homocystein je nezbytný produkt buněčného metabolismu. V našich buňkách vzniká a má se tam přeměňovat v další užitečné látky. Pokud tato přeměna vázne, homocystein se hromadí v krvi a začne se uplatňovat jako toxická látka. Lidské tělo nevydrží dvojí zátěž: toxické působení homocysteinu a vrcholový trénink a začne selhávat. K pochopení principů obrany před negativním působením homocysteinu v organismu sportovce je dobré pročíst první kapitoly těchto stránek ještě před pokračováním ve čtení této stati. Zvýšený homocystein má na sportovní výkonnost negativní vliv, a to hned na několik způsobů:

Nejméně nápadné prvotní projevy: Zhoršení nálady, ztráta chuti k trénovat, pokles síly, zhoršení vytrvalosti, narušení dokonalosti pohybové koordinace, snížení kvality sportovního myšlení a rozhodování, náhlý vznik negativního pohledu na vlastnosti, nebo jednání jiného člena družstva, nebo sportovního kolektivu. Tyto nenápadné projevy se většinou považují za běžný doprovod života, ale ve skutečnosti signalizují počátky toxického působení homocysteinu v organismu. Projevují se v kterékoli jeho části včetně mozkových funkcí.

Výraznější projevy: zhoršení spánku, větší unavitelnost a větší potřeba odpočinku, celkový pokles úrovně sportovního výkonu do stavu označovaného obvykle jako „přetrénování“. Projevy jsou odlišné podle jednotlivých druhů sportů: u kopané je typickým projevem neschopnost dát gól a výpadky v obranné činnosti. U dalších kolektivních míčových her a u hokeje je to podobné.

U individuálních sportů se objevují v rozhodujících pokusech problémy s technikou, nebo neschopnost zopakovat výkony z tréninku, nebo rozcvičování. U kolektivních sportů často doprovází tyto stavy méně ostré myšlení v hodnocení herních situací s deficitem v bleskovém rozhodování a při volbě optimálního řešení. Sem také patří „ztráta intuice“ k úspěšnému zakončení herní akce. Jmenovat hráče, kterých se to v poslední době týkalo asi není třeba.

Ke sportu zaměřený lékař, který o vlastnostech homocysteinu a jeho působení v lidském těle něco ví, rozpozná podle výkonu i na dálku, že sportovci je souzeno odejít ze sportovního výsluní a ve stínu průměru čekat, jestli se jeho stav nějakou náhodou nezlepší. Come back se občas podaří u žen po mateřské dovolené. U mužů je to těžší, protože jim nepomáhají hormonální změny v průběhu těhotenství a jejich hladina homocysteinu bez léčení s přibývajícím věkem stoupá.

V dalším stupni se vyšší homocystein projevuje poruchami zdraví sportovce: Kromě běžných projevů civilizačních chorob (CCH), jako je zvýšení krevního tlaku, cholesterolu, nebo krevního cukru, žaludečních vředů, depresí, únavového syndromu a různých forem revmatismu, postihují sportovce zejména poruchy pohybového ústrojí. Jde o poškození vazivových vláken vyšším homocysteinem, který buď vyvolá jejich samostatné onemocnění, nebo výrazně zvýší dispozici k úrazu v porušeném místě. Je tu přímá souvislost se sportovním přetížením, které jakoby předurčuje kde k postižení vaziva kloubů a šlach dojde.

Běžné civilizační choroby u sportovců není třeba rozvádět, protože jejich léčení a prevence jsou shodné jako u nesportujících občanů a jsou popsány v příslušných kapitolách těchto stránek. „Záněty“ Achillových šlach, „třísla“ a postižení vaziva přetížených kloubů a skloubení třeba nártů jsou jakoby předvedení zlomyslnosti přírody. O „zlomyslnosti“ lze s nadsázkou mluvit proto, že homocystein si „vybírá“ pro toxické poškození elastických vláken vaziva jako naschvál partie vaziva hodně zatěžované při tréninku a vlastních soutěžních výkonech. V postižených partiích se objeví bolestivost, která se zvyšuje při jejich namáhání a někdy při jakémkoli i umírněném pohybu.

Tyto stavy se někdy daří úspěšně operovat, jindy jsou důvodem dlouhých výpadků z tréninku a často jsou příčinou předčasného ukončení kariéry vrcholového sportovce. Příčinu se podařilo poznat: Homocystein poškozuje elastická vlákna vaziva tím, že v nich svojí toxicitou vyvolává stav blízký, nebo podobný k zánětu. Při poraněních brání tvorbě kvalitního kolagenu. Namáhání takto poškozených vláken vyvolává bolest a snadno vede k jejich potrhání. Podrobnější popis je v kapitole Homocystein a poruchy vaziva.

Častým problémem sportovců jsou bolesti v zádech. Mechanismus jejich vzniku je dobré si umět představit. Dochází k nim tenkrát, když se jednak sníží pevnost vazivových vláken vystužujících meziobratlové ploténky a pevnost svazků vaziva spojujícího obratle mezi sebou. Ploténky se pak mohou zploštit, posunout, nebo při poranění dovolí dvěma sousedním obratlům, aby se k sobě přiblížily na menší vzdálenost, než jaká je od přírody určena. Tím se zmenší světlost okénka, které vytvářejí dva proti sobě stojící žlábky postranních výběžků sousedních obratlů. Okénko slouží pro průchod nervů a při zmenšení vzdálenosti sousedních obratlů začnou kostěné okraje okénka stlačovat procházející nerv a vzniká bolest. Porušené meziobratlové vazivové spojení vede ke vzniku podobných příznaků.

Bolest vymizí v případě, že se rehabilitací podaří obnovit původní vzdálenost a postavení obratlů vůči sobě. Pokud se to nepodaří, tak nastupuje dlouhodobý mechanismus. Okraj kostěného okénka se v místě stlačeného nervu začne odbourávat a okénko se časem zvětší. Po jeho rozšíření bolest vymizí. To je dlouhodobý proces, na jehož proběhnutí několik týdnů nemusí stačit. U starých lidí bylo možné zaznamenat jeho trvání i 18 měsíců.

Z praxe se ví, že k poranění kolenních menisků dojde snadněji, to znamená s uplatněním menší síly, u jedinců s vysokým homocysteinem ve srovnání s osobami, které se starají, aby jejich hladina homocysteinu byla co nejnižší a tím jejich vazivo co nejpevnější. Teprve nízký homocystein dává vazivové tkáni možnost úspěšné regenerace po zranění a poskytuje naději na dobré vyléčení.

Homocystein po ukončení aktivit vrcholového sportovce:Poučné je sledovat vývoj zdravotního stavu bývalých vrcholových sportovců, kteří rychle přešli od režimu tréninkové zátěže k režimu málo sportujícího člověka. U těchto jedinců se relativně často objevuje rychlý nástup příznaků civilizačních chorob a někdy i nečekané postižení některou z náhlých příhod srdečně-cévních onemocnění (infarkt, mozková příhoda, zánět žil s embolií). Je to důsledek toho, že vydatná vytrvalostní zátěž přispívá k alespoň malému snížení hladiny homocysteinu v údobí intenzivního tréninku. Po ukončení pravidelného vytrvalostního zatěžování hladina homocysteinu vystoupá na hodnotu, na které by byla, pokud by dotyčný jedinec nesportoval.

U jedinců s geneticky daným předpokladem pro vyšší hladiny homocysteinu zaznamenáváme v dalších letech při seniorských soutěžích náhlá úmrtí přímo na hřišti. Bez vyšetření homocysteinu se riziko takového postižení nedá běžnými vyšetřeními včas odkrýt.

Využívání poznatků o homocysteinu a jeho snižování se ukazuje jako základní podmínka k vytvoření dobrých zdravotních předpokladů pro účinný sportovní trénink a k zajištění dlouhého období podávání vrcholných výkonů. Pokud se v celém zdravotnictví nepodaří dosáhnout změny v přístupu k homocysteinu a příčině civilizačních chorob, není naděje k samostatnému využívání těchto poznatků ve sportovní medicíně. Sportovci se zatím musejí postarat sami o sebe.

Vyšetření hladiny homocysteinu Vám nabízíme!

 

Objednávkový formulář